headerphoto

Alergie

Alergie zařazujeme mezi civilizační onemocnění, jejichž výskyt v posledních letech významně narůstá.
Vlivu genů se zde sice zcela nevyhnete, přesto ale můžete významně ovlivnit, zda a do jaké míry se alergie u vašeho dítěte projeví.

Pravděpodobnost výskytu alergií

Hodně rodičů je přesvědčeno, že pokud nějakou alergií trpí oni, stejná budoucnost čeká i jejich miminko. Není tomu ale zcela tak.

Prevence a její role

Zásadní roli v prevenci alergií hraje jednoznačně kojení, optimálně alespoň půl roku. Důležité je i to, kdy a jak a čím začnete miminko přikrmovat. Právě setkání s prvními příkrmy může být totiž momentem, kdy malý organismus zareaguje alergickou odezvou.

     

Ani brzy, ani pozdě

Studie ukazují, že pro zdravý vývoj dítěte je správný čas zahájení prvních nemléčných příkrmů velmi důležitý. Kromě podvýživy, poruch příjmu potravy či anemie se tím můžete vyvarovat i pozdějšímu rozvoji alergií u vašeho dítěte.
Na co si dát pozor. Rodiče by neměli začínat příliš brzy, ale také není vhodné přechod na pevnou stravu zbytečně oddalovat.
Pro kojené, částečně kojené i nekojené děti platí, že první nemléčný příkrm by dítě mělo ochutnat ne dříve než před ukončeným 4. a ne později než po ukončeném 6. měsíci věku.

Čím začít?

     

Odborníci se shodují v tom, že začínat byste měli zeleninou. Postupně přidávejte maso, nejlépe to s vysokým obsahem železa, a také ryby. Neoddalujte ani kontakt s lepkem ve formě obilnin. Pestrost stravy doplňujte pravidelnými dávkami různého ovoce.

Alergeny, ano či ne?

Doporučuje se také neodkládat ani potenciálně alergenní potraviny (např. rajče, celer, jahody nebo tropické ovoce). Studie neprokázaly, že jejich oddalování snižuje riziko rozvoje alergických onemocnění.

     

Na co si dát pozor. S oříšky a semínky opatrně, u malých dětí hrozí riziko vdechnutí, proto musí být podávány jemně mleté.
TIP: Nové druhy potravin zavádějte do stravy dítěte postupně. Zařaďte vždy jeden druh a počkejte 2-3 dny, zda se neprojeví příznaky potravinové alergie (např. kopřivka). Jestliže ne, přidejte další potravinu.

Bát se lepku?

Poslední studie ukazují, že zavádění lepku do stravy kojence nejpozději do ukončeného 7. měsíce společně s kojením může omezit riziko propuknutí celiakie či alergii na pšenici.
TIP: I zde platí postupnost. Počáteční množství odborníci definují pod 7,5 g/den, tzn. zhruba dvě lžičky pšeničné mouky do zeleninového příkrmu nebopár lžiček pšeničné kaše vhodné pro kojence.

     

Alergie na bílkovinu kravského mléka

Alergie na bílkovinu kravského mléka postihuje přibližně 3 % kojenců. U většiny dětí se projeví již do 3. měsíce, vzácněji i později, v závislosti na době, kdy se dítě s bílkovinou kravského mléka setkalo. Polovina dětí se alergie zbaví do prvních narozenin, u 90 % dětí pak vymizí do šesti let věku.

Příznaky

     

Mezi nejčastější příznaky patří ekzémy, průjmy, zvracení a krev ve stolici, méně časté jsou potíže s dýcháním nebo anafylaktická reakce.

Tipy jak se jí vyhnout

1. Nejlepší prevenci představuje výlučné kojení do 6. měsíců.
2. V případě, že kojit nemůžete, podávejte dítěti v prvním půlroce kvalitní HA mléko, které má díky částečně rozštěpené bílkovině sníženou schopnost vyvolávat alergickou reakci.

Diagnostika

K diagnostice využívají lékaři tzv. eliminační dietu.
Pokud projevy alergie trpí kojené dítě, matka vynechá ze své stravy mléčné výrobky. Pokud se příznaky objevily u dítěte dokrmovaného kojeneckou mléčnou výživou, lékař ji doporučí nahradit běžné kojenecké mléko speciální mléčnou výživou.

Nevhodné alternativy

     

Řešení rozhodně nepředstavují alternativy vyráběné z rostlinných surovin a nesprávně pojmenovaných jako „mléka“ – sójové, mandlové kokosové, kaštanové – která mohou také vyvolat alergii nebo nekryjí nutriční potřeby kojenců.
Kvůli možné zkřížené reakci jsou stejně tak nevhodná i mléka jiných savců, jako například kozí nebo ovčí.